Komunikační sítě a internetový protokol verze 6
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie.
Za obsah publikací odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
AUTOŘI

Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec

RECENZENT

Jiří Stibor

ANOTACE

Krátící se adresní prostor Internetového protokolu verze 4 (IPv4) byl důvodem pro vznik „IP nové generace“. Do roku 1996 bylo vydáno několik RFC dokumentů definujících Internetový protokol verze 6 (IPv6). I přes tenčící se adresní prostor je IPv4 protokol v roce 2012, díky postupným úpravám, stále hlavním Internetovým protokolem. Avšak s rostoucí popularitou služeb, které vyžadují přímou komunikaci (IP telefonie, videokonference a další) a se zamýšleným rozvojem bezdrátové sítě WiMAX, jako mobilní sítě 4G, která počítá s mobilitou IPv6, by se IPv6 mohla dočkat většího rozšíření. V současné době je IPv6 implementována především na páteřních spojích většiny poskytovatelů Internetu 1. a 2. úrovně.

CÍLE

Hlavním cílem tohoto modulu je seznámit studenta se základy protokolu IPv6. V první řadě modul popisuje datagram, zápis a tvar adres IPv6. Dále se zabývá protokolem ICMPv6, který se používá pro odesílání chybových a informačních zpráv, bez kterých by protokol IPv6 nemohl správně fungovat. A v poslední řadě se modul zabývá mechanismy, které protokol IPv6 používá ke své činnosti. Jsou to mechanismy Objevování sousedů, automatická konfigurace uzlů, DNS a mobilita.

KLÍČOVÁ SLOVA

IPv6, ICMPv6, datagram, adresy, objevování sousedů, automatická konfigurace, DNS, mobilita.

LITERATURA